Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Účastnice divadelního zájezdu...

7. 12. 2006
  Účastnice divadelního zájezdu

Z domova jsme vyjely kolem 15, hod. Cesta byla dobrá (až na tu mlhu). Na dálnici u Rudný jsme chytly zácpu (dopravní) a na Barandováku to samé. Trošku jsme znervoznily. Od 18 hod. Jsme měly zamluvenou hospu. Několik směrových telefonátů Dany a Blakovi a po malé kolizi s tramvají jsme tam byly.

U Dany nám přišla otevřít velká Borovice, která byla v družném rozhovoru s Blakem i když ho vůbec neznala. Vřítily jsme se do bytu a honem převléknout do divadelního, nalíčít a kvapem na krtka. V tu dobu už Mirča s Dany seděly v restauraci a po telefonu nám objednávaly jídlo. Do restaurace jsme se vřítily tak v 19 hod a od půl osmé bylo dívadlo. Naštěstí prozíravá Dany vybrala výbornou řeckou restauraci a co hlavně, byla 20m od divadla. Naházely jsme do sebe jídlo, stihly jsme i víno a jedno cígo a alou do divadla. Hrůza, všichni už seděli, bylo poslední zvonění a my v první a třetí řadě dosedaly. Sotva jsme lapaly po dechu, když na scénu vstoupil ON, Ondřej Sokol (pro nezasvěcenné pány doktor Proko p z ordinace v růžové zahradě) Pavla sedíc v první řadě měla hříšné myšlenky a chtěla ho chytnout za nohu, docela by to byla sranda byl od ní tak 50cm.

No divadlo bylo SKVĚLÉ,kůltůrní zážitek na dlouho!!!! Po dívadle jsme opět zašly do řecké na víno a přemýšlely kde rozhodíme sandál. Klub Meloun- pro cizince za 100,-, pro nás ZADARMO. Po chvilce jsme pochopily. U baru byla trojřadá fronta a když jsme se konečně s Pavlou probojovaly do předu tak nám řekli, že Mojito u druhýho baru. Tak že jsme zatrsaly na Sandru, Depešáky a podobně a šly jsme o dům dál.Daly jsme ještě jedno pivko a šly na tramvaj. Nejhorší zážitek v mým životě. Jela jsem na černo a jsem z toho opocená ještě teď. Ještě ke všemu jsem musela jet pozadu (páč se tam nějakej týpek poblil) a mě se taky dělalo šoufl. Ve stanici , kde jsme vystupovaly ještě Dany s Lucií zachraňovaly jednu Italku, která chudák vystoupila dřív a musela se vrhnout do nástrah velkoměsta sama. Obdivuhodné, bylo tak 3 ráno a nikde nikdo. Doma jsme daly sprchu, víno a na kutě.

Za ráno se musíme omluvit Blakovi, který kůli nám trpěl hlady. Spaly jsme totiž až do 9,30hod kdy nás vzbudila Barča M. Telefonátem. Snídaně, rozloučení a odjezd do Ikea. No děs víc lidí pohromadě je jen u nás na pouti. Po nákupech jupí domů. Hurá dojely jsme. Bylo to super a doufám, že příště to bude ještě lepší.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

nějaké obrázky na oživení by nebyly?

(Kolda, 7. 12. 2006 14:30)

need fotky....