Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Bezová šťáva, Kosmatice

7. 6. 2008

Bezová šťáva

Obrazekna dva litry vody natrháte tak 30 ks květů bezu, pozor ať z nich nevyklepete to nejlepší, totiž pyl....já většinou trhám víc....

natrhané květy dáte do nádoby, zalijete svařenou vychladnou vodou, pokladete citronem nakrájeným na plátky a přidáte dvě lžičky kyseliny citronové a necháte přikryté utěrkou nebo poklicí 24 hodin, můžete i déle.

Pak to všechno přecedíte, nejlépe přes plátýnko. Na dva litry získané tekutiny přidáte 2 kg cukru a cca 40 g kyseliny citronové (dle chuti), vše necháte trošku ohřát a mícháte do rozpuštění  všech složek, teplé nalejete do lahví, řádně vymytých a nejlépe vypláchnutých alkoholem.

Kosmatice

Obrazek2 vajíčka, trošku mouky, trochu mléka, sůl, lžíci cukru, uděláme těsto jako na palačinky a květy bezu namočíme a dáme na pánev s rozpáleným máslem (nebo olejem), smažíme dozlatova a ještě horké namáčíme do moučkového cukru (varianta je také namáčet do moučkového cukru smíchaného s vanilkovým cukrem a zakapat citronem, který to parádně dochutí)

varianta naslano: těsto bez cukru, osmažené potřít hořčicí a nazdobit kyselou okurkou...

Ve starých kuchařkách se do těsta přidávala šťáva z citronu, místo mléka dvě lžíce smetany, nedává se cukr, smaží se na másle, do kterého se dá kousek kokosu....a jako příloha se podával hlávkový salát.

Na závěr něco o bezu

Bez černý (Sambucus nigra L.)

Čeleď: zimolezovité (Caprifoliaceae)

Lidové názvy: bezinky, psí bez, smradlavý bez, smradinky, kozičky

Popis: Je to všeobecně známý keř nebo menší strom, dosahující výšky 3 až 5, výjimečně i více metrů. Má šedohnědou až šedou rozpraskanou kůru. Letorosty jsou dužnaté a sytě zelené. Mladé větve mají silně vyvinutou houbovitou dřeň bělavé barvy. Vstřícné listy, které raší již v dubnu, jsou lichozpeřené, svrchu tmavomodré, vespod světlejší a na okraji nepravidelně pilovité. Drobné žlutavě bílé, až nepříjemně vonící květy jsou směstnány v bohatých plochých vrcholičnatých květenstvích. Plody jsou kulaté trojsemenné peckovičky, mající asi 6 mm v průměru. Zralé jsou černofialové až černé s purpurově červenou šťavnatou dužinou. Bez kvete od konce května do počátku července.

Výskyt: Je rozšířen téměř po celé Evropě a Malé Asii až do Západní Sibiře. Dává přednost vlhkým humózním půdám a dobře snáší vyšší obsah dusíku v půdě. Původně se vyskytoval zejména v lužních lesích na zaplavované půdě, v pobřežních křovinách a světlých listnatých či smíšených lesích. Odedávna se vysazoval u venkovských stavení jako léčivá rostlina a vzhledem k tomu, že semena jsou roznášena ptáky a že rostlina je nitrofilní (vyžadující dusík), vyskytuje se dnes velmi hojně u zdí, plotů, na rumištích, skládkách, v zanedbaných zahradách a parcích od nížin až do podhůří.

Možnost záměny: Na našem území rostou ještě dva zástupci tohoto rodu. Bylinný bez chebdí (Sambucus ebulus L.) roste zejména v teplejších oblastech a je jedovatý. Bez červený (Sambucus racemosa L.) roste nejčastěji v lesích, zejména v podhorských oblastech a byl vysazován i u stavení. Od bez černého se liší zelenavě žlutými květy ve vejčitých vrcholičnatých latách, hnědou dření větví a červeným zabarvením peckoviček.
Sběr pro léčivé účinky

1.) droga: květenství bezu (Flos sambuci)

Obsahové látky: Nejvýznamnější jsou glykosidy (sambunigrin, rutin), sliz, silice, třísloviny, organické kyseliny a látky s fytoncidním účinkem.


Sběr a sušení: V době květu se květenství odtrhávají či odstřihávají a volně ukládají do košů, aby se nezapařila. Obvykle se suší celá květenství zavěšená na šňůrkách, někdy se jednotlivé květy po zavadnutí sdrhují a rychle suší ve slabé vrstvě ve stínu při 45°C, aby si uchovaly původní barvu, neboť zahnědlá droga je bezcenná. Správně usušená droga má žlutou barvu, květní stopky jsou žluto až šedozelené. Má silný a charakteristický pach, chuť zprvu nasládle slizovitou, později škrablavou. Na závadu je příměs zahnědlých květů a silných stopek. Droga se musí uchovávat v dobře dobře uzavřených nádobách.

Použití: Používá se především při nemocech z nachlazení. Významný je zejména potopudný účinek a dále slabě uklidňující, antineuralgické, slabě močopudné a projímavé účinky. V lidovém léčitelství je bez černý odpradávna oblíbenou léčivou rostlinou a dodnes je hojně používán. Tvoří hlavní součást čaje pro pocení, zpravidla společně s lipovým květem, často s proskurníkovým kořenem, jindy zase s květem divizny. Někdy se používá proti nadýmání a křečím trávícího traktu.

2.) droga: plodenství bezu (Fructus sambuci)

Obsahové látky: glykosidy, antokyan, karoteny, vitamin C, B, cholin atd.

Sběr a úpravy: Bobule dozrávají od července do září. Suší se nejprve na slunci a dosouší se umělým teplem až do úplného scvrknutí a svraštění plodů, které se pak sdrhnou ze stopek. Dobře usušené plody mají leskle černofialovou barvu, jsou bez pachu a mají nakysle sladkou, poněkud svíravou chuť. Kvalitní droga musí obsahovat co nejméně nedozrálých nebo znehodnocených plodů a jiných částí matečné rostliny. Plody se často používají v lidovém léčitelství, připravuje se z nich tmavorudé bezinkové víno a dnes slouží i jako surovina pro průmyslovou výrobu kompotů, džemů, sirupů apod.

Použití: S oblibou jsou plodenství používána při bolestivých onemocněních nervového původu, např. při zánětu trojklanného nervu, migrénách a jako protikřečový prostředek.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

rqewq

(rwerw, 27. 5. 2012 9:28)

kravina

Re: rqewq

(SPimy, 14. 6. 2012 9:46)

Co tím duchaplným příspěvkem myslíte? Pokud s něčím nesouhlasíte, uveďte prosím, která je to část a povězte nám, jak je to správně.

Za článek děkuji, šťávu z bezu jsem dělala minulý týden podle téměř totožného receptu a vyšla skvěle. Bezové placičky dělám pouze z hraškou a mohu také doporučit.