Jdi na obsah Jdi na menu
 


Atualizováno: 22. dubna 2008

Hodgkinův lymfom - hodgkinova choroba - rakovina lymfatického systému

 

na této stránce chceme poděkovat všem, kteří nám pomáhají při zvládání zákeřné nemoci, která se jmenuje Hodgkinův lymfom  a se kterou těď Pavlínka bojuje. Zároveň zde také chceme poskytnout alespoň nějaké informace všem nemocným s touto diagnózou a jejich příbuzným a kamarádům, kteří se o nemoci dozví a z počátku plni strachu, nervozity a úzkosti pátrají po jakékoli informaci na netu, stejně jako my.

Hodgkinova choroba, nebo také Hodgkinův lymfom je nádorové onemocnění, v podstatě rakovina lymfatického systému. Dá se velmi úspěšně léčit, uváděné procento vyléčených pacientů se uvádí nad 80 procent.

Budu se zde stručně snažit popsat náš příběh a poskytnout zde odkazy na stránky, které obsahují podrobné údaje o této nemoci. Samozřejmě, veškeré postupy a metody léčby se většinou  liší. Každý člověk je jiný, je v jiném stádiu nemoci a léčba se tak ubírá různými směry.  Stejně tak je tomu i s příznaky a následky léčby.
 
Jak to tedy u nás začalo?
 
Únor 2005  
Stala se znás celkem velká rodina, máme dvě dcery a syna. Maminka Pavlínka již několik měsíců neustále kašle a pořád chodí k lékaři, který se snaží léčit nachlazení, záněty průdušek apod., nicméně nic nepomáhá. Malému je teprve 6 měsíců a Pavlínka ho stále kojí. Pak se objevuje vyrážka na nohou a zduřelé uzliny na krku a  konečně jí doktor posílá na vyšetření do nemocnice. V nemocnici najednou vše dostává spád, je to hra o čas. Pavlínce odebírají vzorek uzliny z krku a my nervózně čekáme několik dní na výsledky, samozřejmě si nic nepřipouštíme..

Bohužel se dozvídáme, že výsledky jsou pozitivní (rozumějte pro nás špatné) a posílají nás na Lochotín do Plzně na specializované oddělení, kde nás informují, že Pavlínka onemocněla Hodgkinovo chorobou - jedná se o Hodgkinův lymfom – maligní lymfom, stádium 2A – tedy jinak,  má nádory na lymfatickém systému.

Lymfatický systém je součástí imunitního systému, který pomáhá bojovat tělu proti infekci a nemocem. Je tvořen sítí lymfatických cév, které probíhají všemi orgány našeho těla a v nichž proudí míza (lymfa) – bezbarvá tekutina, která obsahuje vlastní buňky imunitního systému – bílé krvinky (lymfocyty)…..Nemá smysl zde rozebírat a popisovat to, co je již jinde, viz. naše stránka odkazů na podobnou tématiku a odborné publikace.  

Hned při první návštěvě v Plzni Pavlínka podstupuje CT , ultrazvuk, odběr kostní dřeně, RTG a další vyšetření, která mají zjistit, kde všude se nádory nachází. Zároveň dostává první dávku chemoterapie a děsně léků s sebou domů. Trávíme tam celý den. Pavlínka celkem podstoupí 4 cykly chemoterapie – tedy 8 návštěv jednou za 14 dní, kdy vždy dostane lék kapačkou – cca 2-3 hodiny a pak na kontrolu k doktorce, povědět si co je nového a rychle domů, protože jí je vždy dost špatně.  Další dva až tři dny proleží. Celkově se cítí pořád unavená, ale je statečná, silná a zvládá dělat skoro vše co předtím. Doktorka nás informuje, že se při léčbě hodně zhubne, ale snad jediným na první pohled viditelným znakem je vypadávání vlasů. Proto hned na začátku kupujeme vhodnou paruku. Po dlouhém hledání nacházíme to pravé, stejné vlasy, stejný účes, hlavní je dobrý pocit.

Vlasy postupně řídnou, ale to je jen detail.
Po ukončení 2 cyklů absolvuje Pavlínka znovu CT, které potvrzuje, že se nádory zmenšují. Pavlínka trošku přibírá - doktorka tvrdila že zhubne - je to tím, že většinou po chemoterapii může jíst pouze v malých dávkách a pořád, jinak je jí špatně.
 
Červenec 2005
Po ukončení všech čtyř cyklů chemoterapie následuje opět CT vyšetření a po měsíci čekání a odpočinku následuje celodenní vyšetření a zaměřování míst na těle pro ozařování. Čeká nás měsíc ozařování – máme na výběr – hospitalizaci nebo denní dojíždění. Dojíždíme tedy denně 60 km do Plzně, protože vlastní ozáření trvá tak dvě minuty, celkem to i s čekáním a přípravou trvá 30 minut. Již předem jsme se informovali a zjistili, že radioterapie se snáší velmi dobře, lépe než chemoška a tak že by to mělo být v pohodě. Bohužel, jsme dost překvapeni, když Pavlínka zvrací, je děsně unavená a je já mnohem hůř. Má na sobě namalované čáry a rysky, podle kterých se to každý den zaměřuje. Maluje se to lihovou fixou, tak to každý den musím obtahovat. Asi nejtěžší měsíc.
Po ukončení ozařování jezdíme každých 14 dní na kontrolu a čeká nás další CT. Jak je vidět z výsledků léčba zabrala a nádory se zmenšily, některé úplně zmizely. Jak nás informuje lékařka, mělo by to být v pořádku, protože některé nádory se jakoby zapouzdří, ale hlavně že dále nerostou. Jako následek ozařování dostává Pavlínka pneumonii, zánět plic. Dostává další léky, které jí tlumí kašel. Poté co zánět ustoupil kašle většinou při přechodu z tepla do zimy. Nejvíc je to znát v zimních měsících.
 
Leden 2006 – Duben 2007
Jezdíme na pravidelné kontroly každé tři měsíce, vše v pořádku. Život se vrací k normálu. Od března Pavlínka trošku víc kašle a v dubnu 2007 dostává vyrážku na nohou. Praktický doktor ji posílá na kožní, kde to neúspěšně léčí.
 
Květen 2007 – Leden 2008
Celé se nám to nelíbí, při opakované kontrole v Plzni se o tom zmiňujeme a doktorka nás objednává na další CT. O pár dní později – 17. května - nám doktorka volá, že máme přijet. Pavlínka okamžitě dostává další chemoterapii a během kapačky se dozvídá, že má relaps, tedy že se nemoc vrátila. Hodně mě to vzalo, Pavlínka to nese lépe, povídá, že něco tušila….ale vše je děsný…
Doktorka nás poté informuje, že se tato nemoc ráda vrací a tak dostáváme dalších 6 cyklů chemoterapie a posloucháme co nás čeká dál. Mrazí mě, když slyším že nás po chemoterapii čeká i autologní transplantace kostní dřeně.
Tato chemoterapie probíhá stejně, Pavlínka jí zvládá se stejnou vnitřní silou, ale je na ní vidět, že jí to dává víc zabrat. Navíc si nechává odstranit zuby moudrosti, protože jí bolí a nechce nic nechat náhodě. Po odstranění zubů na klinice v Plzni (ostatní zubaři to odmítli provést) však dostává zánět a silná antibiotika a horečky. Musíme posunout poslední chemošku o dva týdny. Končíme poslední dávkou 17. prosince 2007. Pomalu se začínáme orientovat, co nás to čeká za transplantaci a co se bude dít. Již v květnu se v řadách příbuzných hledá vhodný dárce kostní dřeně, ale máme smůlu. Lékařka si vyžádala souhlas a zadává žádost na vyhledání v registrech u nás a ve světě – to prý jen pro jistotu. Pavlínka má totiž kostní dřeň zdravou a čeká jí tzv. autologní transplantace, tedy budou jí odebrány vlastní kmenové buňky, které si po silné chemoterapii - která zničí vše včetně kostní dřeně - zase daruje.
Zní to děsně.
 
Leden 2008
Pavlínka dostává silnou chemoterapii, kapačka kape přes tři hodiny a dostává instrukce jak píchat injekce s látkou, která zajistí vyplavení většího množství kmenových buněk do krevního oběhu. Píchám jí je do břicha každý večer a i když z toho má většina lidí strach, není to nijak složité a bolest při aplikaci nestojí ani za zmínku.
Po týdnu nastupuje na týden do nemocnice. Každý den jí dávají další injekce a zjišťují, kolik buněk už je v krvi. Všichni doufáme, že se odběr povede, že se buněk vyplaví dostatečné množství.. Odběr se v tomto případě provádí pomocí tzv. separátoru, přístroje, který složitým procesem oddělí kmenové buňky a ty se poté skladují čerstvé, popř. se hluboce zmrazí. Povedlo se, v den kdy mi to Pavlínka volá svítí sluníčko a já mám konečně po roce důvod k radosti. Další den jí pouští domů, tak nakonec je v nemocnici jen 4 dny.
 
Únor 2008
Teď prý budeme čekat až na nás přijde řada, nejdřív prý snad v březnu. Nicméně doktorka dělá vše možné a volá nám 13. února, že se uvolnilo místo a že Pavlínka 14. února nastupuje. Jsou to rozporuplné pocity, takhle narychlo, ale je to asi lepší mít co nejdřív za sebou.
První den jí dělají různé testy a připravují na vysokodávkovou chemoterapii. 15. února dostává první dávku chemoterapie, vždy jednu ráno a jednu večer. 20. února – poslední dávka a zítra nás čeká den D.
 

21. února – den D

ráno dostala Pavlínka premedikaci a poté jí přinesli na pokoj zamražené buňky, které před ní nechali rozmrazit a poté jí je aplikovali do zavedeného kanyly na hrudníku. Po celou dobu byl u ní doktor a sledoval jak to snáší. Bylo jí zle, takže se mnou nechtěla ani mluvit do telefonu, ale prý to čekala horší. Teď už je jí prý lépe.

25. února - den D +4

dnes jsme Pavlínku navštívili, je jí lépe, leží, špatně se jí polyká a čte jednu knížku za druhou.... vypadá dobře....jinak nic nového, uvidíme za pár dní....jinak režim je docela přísný, musíme si před návstěvou odložit skoro vše do skříňky a pak na sebe navléct empír - takový jednorázový oblek, návleky na nohy, roušku a rukavice, na ty pak nanést desinfekci a pak teprve hurá dovnitř....

27. února - D+6

Pavlínka si stěžuje na bolest v krku, špatně se jí mluví, jinak nic nového, dostala nějakou kapačku na podporu tvorby nových buněk...Doma zatím organizujeme sanitární den - vše vypukne v sobotu, aby, až se Pavlínka vrátí, byly pryč koberce a další špínu držící věci...spousta věcí však už skončila v popelnici již tento týden....

3. března - D+11

Pavlínku pouští domů, má už dost vysokou hladinu bílých krvinek a krevní destičky už také stoupají. Nejdřív teda volá, že půjde domů zítra, ale za půl hodiny volá, že v nemocnici potřebují její postel a jde domů hned. 

Je doma, odpočívá, jen cesta do auta jí dala zabrat a nemohla se dočkat až bude doma a lehne si. Byt je od soboty naprosto sterilní, takže by nějaká nákaza neměla hrozit. Domů jsme dostali spoustu prášků, obrovská hromada a člověk by potřeboval pomalu rozpis, aby si pamatoval co a jak brát.

4. března - D+12

Děti chodí přes den k babičce, Pavlínka doma odpočívá, obědy zajištěny. Ještě zítra do práce a beru si dovolenou a budu s Pavlínkou a dětma tři týdny doma....to aby se dostala z toho nejhoršího. Na kontrolu jdeme začátkem dubna.

13. března - D+21

Pavlínka chodí na procházky, už ujde i dva km bez větších problémů. Už jsme byli i na malé návštěvě. Doma stále bojujeme s kašlem a rýmou obou prcků. Moc se nám nedaří izolovat Pavlínku, stále po ní lezou, snad nic nechytí. Teď už to oba vidíme trošku lépe, s nadějí čekáme na kontrolu, která proběhne v dubnu.

22. dubna

dlouho jsem nepsal, měli jsme hodně starostí. Minulý týden jsme byli na kontrole, vše je v pořádku, Pavlínka už zvládá většinu věcí jako dřív, samozřejmě se ještě rychle unaví. Začínají jí růst vlasy a těší se až nebude muset nosit paruku nebo šátek. Zůstali jí nějaké tmavé skrvrny na kůži a když déle stojí, bolí jí chodidla. Prášky už skoro všechny dobrala a bere pouze jeden.

12. července

jsme po první pravidelné tříměsíční kontrole a Pavla je v pořádku, ani nedělali CT, navíc dnes odjíždíme na jeden ze dvou táborů, které nás letos čekají. V červnu jsme stihli dovolenou na Slovensku - termální koupaliště, bazény Velký Meděr a vzhledem k prožitému a k podmínkám jsme si to všichni perfektně užili. Nějaké fotky  i s Pavlínkou jsou v galerii  zde.

Červen 2009

Pavlínka se vrací z třítýdenního pobytu v lázních Karlova Studánka. spokojená a vylázněná Žijeme skoro stejným životem, jako před nemocí. Pavlínka je sice často unavená a stále v invalidním důchodu, ale jinak se snažíme využít nového pohledu na svět, který jsme díky nemoci získali a užívat si naplno.

Květen 2010

Utekl další rok, nechce se mi tomu ani věřit jak rychle....Pavlínka a celá naše rodinka je v současné době v pohodě...Držíme palce těm, kteří v současné době s nemocí bojují....Držte se, stojí za to bojovat...

Leden 2011

Utekl skoro další rok a Míša mě požádala, abych taky něco napsal.... Pavlínka má stále problémy s dýcháním, zadýcháváním se, kašláním, to vše v důsledku popálení plic při radioterapii....dle doktorky se to nezlepší...při pravidelné kontrole na Lochotíně jsem naposled koukal na ta místa v čekárně, na lavičku, kde jsem seděl, na místo na parkovišti....místa, kde jsme se ty informace dozvěděli, místa kde jsem byl plnej beznaděje, nevěděl co nás čeká a brečel...teď po pár letech už tam chodím s menším strachem a nadějí, že už snad nikdy víc..... jinak je vše v rámci možností v pořádku... nejvíc starostí a radostí nám teď dělají děti, okolo kterých se teď vše točí....

 

________________________________

Zpracoval jsem stránku odkazů na odborné publikace a další informace na netu , na které naleznete další velmi podrobné informace zpracované především lékaři, specialisty ve svém oboru, další informace od pacientů.

Pokud byste si přáli něco doplnit, našli jste jiné zajímavé odkazy na Hodgkinův lymfom apod., využijte prosím komentář pod článkem.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Kolibříci

(Michaela, 30. 9. 2011 11:02)

Ahoj Kolibříci, chtěla jsem Vás poprosit...dávejte o sobě více vědět, chybíte nám v debatách .) paní posílám spoustu energie a všem dobrou náladu, pa

Babí léto

(Míša K., 23. 9. 2011 17:09)

Ahoj, tak já mám 29.9. první ozařování a v listopadu nebo prosinci se vracím do práce. Hormony se jakž takž uklidnili, další injekci jsem nedostala. Uf. Miško, jestli to čteš, tak já nabrala skoro 8 kilo, no není to tak hrozný, ale já jsem kus i tak :). Jinak se vracím zpět do normálu, pomalu ale jistě, hlavně díky lidem, co mám kolem sebe a taky díky tomu, že se mi na to přišlo vlastně náhodou a léčím "jen" první stádium. Doufám, že vše půjde dál tak hladce a příští léto už si užiju jako by se nic nestalo.
Všem, kdo se léčí nebo jsou v remisi, přeji pevné nervy a slunce v duši :).
MK

Re: Babí léto

( Michaela, 24. 9. 2011 22:00)

Ahoj Míši, moc gratuluju, že vše jde tak skvěle! Hlavně buď silná, to je potřeba a nepřipouštět si to k tělu a hlavně k mysli...i když každý to snáší jinak, to je naprosto jasné. K těm kilům...i 1 kilo je znát, natož tvých 8 nebo mých 20:DD ale už mi 4 lékaři nezávisle na sobě řekli, že mám hraničně sníženou funkci štítné žlázy, jsem objednaná v listopadu na vyšetření a uvidí se...ale je to fakt podezřelé, že mi to vůbec nejde dolů, spíš naopak...budu ráda za každé kilo pryč, ale musím se pochlubit, 4 se mi podařilo shodit samotné!!:)) Tak se drž a dávej o sobě vědět!

Re: Re: Babí léto

(anza, 28. 9. 2011 17:06)

Miško no jasně, to jsem myslela, že tě se štítkou sledujou!! jasně že to bude tím, manžel s hypofunkcí taky chodí a bere na to prášky. to se fakt nediv, žes nehubla :-D

Re: Re: Re: Babí léto

(Michaela, 30. 9. 2011 10:57)

Anza: Nj, tak já jsem si myslela, že se to nedělá nebo tak:D jako já už nechci být dýně:DD moc se těším až co mi řeknou a prášky mi nevadí, to je to poslední, chápeš...hlavně, abych šla s váhou dolů co nejdřív, jsem z toho nešťastná! Hlavně těch peněz, co vyhodím za nový hadry, ptž. mám konečně práci!!!! tak musím chodit nějak oblékaná do kanclu, a to bohužel stojí dost peněz...to jsou botičky, halenečky, sáčko a jen to lítá...jsem zvyklá chodit elegantně oblečená na vysokých podpatcích a ty botasky a vytahané svetry už se mi fakt hnusily:)

VYHRÁLA JSEM DVA ROKY!!!

(Michaela, 24. 9. 2011 22:03)

Ahoj, zdravím vás moc všechny z Rajhradu! Včera jsem byla na vyšetření ....a? JSEM ZDRAVÁ!!! DVA ROKY!! Jsem šťastná, jak nikdy!! Opravdu skvělé, i když jsem byla nemocná a stále jsem, tak FW mám 18:) Zase kontrola za půl roku, takže v březnu dám zase vědět!:)

Gratulijí jak ste se poprali s nemocí,

(Mirka, 14. 9. 2011 8:02)

já jsem onemocněla v roce 2003 taktéž hodkinovou chorobou 2A, podstoupila jsem jen chemoterapii a ozařky a nakonec vše vypadá ok. už je to 9let a musím zaťukat citím se skvělé akorat po ozařkach mi začli problémy ze štitnou žlázou ale to už je maličkost. Jinak během těch 9ti let jsem stačila porodit cě krásné děti Terezku a Káju. Držím palečky a ať už ste v pořádku.

Re: Gratulijí jak ste se poprali s nemocí,

(Michaela, 14. 9. 2011 22:26)

Ahoj Mirko, gratuluju k devíti letem, jak moc bych si přála být na tom jako ty. Poradíš jak na to? Co papkáš atd?:) já jdu na kontrolu příští týden v pátek a jestli to bude o.k. (ťuk, ťuk, ťuk), tak budu dva roky zdravá!!:) Gratuluji taky k dětem, doufám, že ti dělají radost!:) Jak dlouho jsi je měla po tom, co tě prohlásili za zdravou?? Taky přemýšlíme, ale chceme počkat, až se mi ty srajdy dostanou z těla:) Krásný život Míša

barva kůže

(anza, 26. 7. 2011 21:45)

Mám dotaz na vás zkušené: jak je to s barvou vaší pokožky poté, co jste se léčili? Manžel měl tu "pokožku barvy bílé kávy" (taková jako hnědošedo cosi), která je prý pro Hodgkina charakteristická, a když mě to popadne, tak ho sleduju, a zdá se mi, že tu barvu má čas od času takovou. Chtěla bych se vás zeptat: pokud to registrujete, jak to máte? Možná je normální, že to zbarvení přetrvá ještě nějakou dobu...

Re: barva kůže

(Michaela, 27. 7. 2011 14:21)

Ahoj, já ji jako bílou kávu neměla..spíše teda do žluta...

Re: Re: barva kůže

(anza, 27. 7. 2011 20:30)

michaelo, díky za odpověď a teď? růžová? ;-)

Re: Re: Re: barva kůže

(Michaela, 4. 8. 2011 14:16)

Růžová jako pašíček:DD přítel mi říká, že když trošku něco dělám, tak že mám tvářičky růžové nádherně, dřív jsem neměla nic, bývala jsem bílá jako stěna, často se mě ptali, jestli mi není zle. A barva kůže teď už opravdu uplně normální jak u běžně zdravého člověka. Akorát jak mě ozařovali, tak mi zůstalo to zarudlé místo pořád i když nejsem opálená, tak v těch místech mám prostě opálenou část, ale to nevadí...hlavní je, že to pomohlo:) a jak vám se daří??

Dispenzární kontrola - 1 rok po léčbě

(Jakub Suchánek, 14. 3. 2011 0:14)

Zdravim,
když jsem tak letmo prohlížel moje příspěvky, už to snad ani není pravda s jakou potvorou jsem se porval. Jakou já si minulý týden dělal těžkou hlavu ze zkoušky a přitom to optroti tomuhle nebylo nic. Ale po to té léčbě mám tak hlavu progumovanou, že ta škola je fakt peklo :D

Po roce se mi dost vrátili síly, kila ty šla nahoru taky pekelně, ale tak snad to nějak dostanu dolů.

Všem bojovníkům přeju mnoho sil.

Mějte se hezky a mějte se rádi :)

Re: Dispenzární kontrola - 1 rok po léčbě

(Michaela, 25. 3. 2011 16:23)

Kubi, z těch kil si nic nedělej, já jsem z těch kortikoidů nabrala dvacku a zaboha to nejde dolů:( a jak píšeš o té paměti:D já byla tupá jak vrata, ale to se časem všecko vrátí do starých kolejí:))) Jsem ráda, že jsi zdravý! Jak dlouho už jsi v remisi?

Re: Re: Dispenzární kontrola - 1 rok po léčbě

(Jakub Suchánek, 10. 4. 2011 18:03)

Ahoj Míšo,
jsem 1,2 roku v remisi.

Jako ty kilka mě fakt štvou, pač jsem jídlo omezil a stejnak to moc neleze dolů. Chce to nějakou odvoďnovací kúru či co já vim co se v nás tak drží. Budu se o tom muset informovat.

Paměť se lehce lepší, uvidíme o zkouškách :D ale je to peklo.

Je fakt že když se pak nedaří apod... tak si řeknu aspoň že jsem zdráv :)

Re: Re: Re: Dispenzární kontrola - 1 rok po léčbě

(Michaela, 10. 4. 2011 19:03)

Kubi já jdu v úterý na pohovor do cestovky v Praze a chci si osvěžit němčinu a nějak se nemůžu ani donutit, obdivuju všechny, co jsou schopní študovat, ptž. já jakoukoliv zkoušku jsem dělala, do rána jsem měla zimnice atd...špatně zvládám stres:( takže jsem ráda, že mám po studiu a výška fakt nehrozí, nemíním si to uhnat tím stresem znova...za to mi to nestojí...tak mi drž palce:) já jdu na kontrolu teď 29.4. a jstli to bude ok...ťuk ťuk ťuk, tak budu rok a půl po!!:))mám hroznou radost, chemo už bych nedala!:(
A ty kila...jako představ si mě, mám 164cm a mívala jsem 60-63 kilo a teď mám 82, to je šílený...víš jak to ženská má...šatník jak krá..va a neobleču vůbec nic:( ale nehodlám vyhazovat penízky za nový oblečení, prostě musím něco dělat...mě to taky vůbec nejde dolů...ať jím jak jím, tak nic...a to vařím zdravě spíš středomořskou kuchyni...ale prostě nevím..oni jak do nás rvali ty kortikoidy, tak já jsem teda sprominutím žrala jak najatá..furt jsem měla hlad, můj ze mě nemohl, ale byl rád, že mi chutnalo po tom všem..tak to víš...teď jsem vypasená jak malý sele:( ale ano, jak píšeš, jsme zdraví!!!!:)))))

Re: Re: Re: Dispenzární kontrola - 1 rok po léčbě

(Michaela, 6. 7. 2011 19:49)

Ahoj Kubi, tak co kilča? U mě furt stejná forma:D ..ptal ses na to někde, proč nemůžeme shodit?

Pokračujem

(Míša K., 1. 7. 2011 23:19)

Ahoj,
tak mám po druhé chemo ABVD a čekají mě ještě další dvě a pak ozařovaní 20 Gy. Chemo snáším dobře, po první mi bylo trochu špatně asi tři dny a pak to bylo OK, akorát se děsně rychle unavím. Po dnešní druhé taky dobrý. Můžu i v pohodě jíst, ale po té hormonální injekci mám hlad pořád, je to děsný, musím se hlídat jak nikdy.
O ty lázně jste si žádali nebo vám je nabídnuli?
MK

Re: Pokračujem

(Michaela, 6. 7. 2011 19:46)

Ahoj Míši, ohledně té nenažranosti, já přibrala 20kg!! Za nic na světě to nejde dolů ani teď! Ale radši jez víc, radši přiber, ať si tělo říká, co chce a má výživu a dost síly na uzdravení, věř mi, je to lepší, než hubnout, tam je větší problém!! Držím ti palce, to dáááááááš!!!
P.S: lázně mi nikdo nenabízel, dočetla jsem se o nich na nástěnce v nemocnici, stejně jako o tom, že v Brně v Bohunicích, kde jsme parkovali u nemocnice stačí nechat dát razítko na kartičku od parkování a nemusí se platit stání, které za celý den dělá i dvě kila! Takže kdo neví, už ví:) Míša

Lázně :)

(Jakub Suchánek, 31. 5. 2011 17:08)

Tak konečně vyrazím se vyláznit :)
Už to mám všechno schválený a i datum vím :)
Jedu 18.července do Karlovy studánky na 3-5 týdnů :)
Věřím že mi to prospěje a kilka půjdou dolů :)
Byl jste tam někdo ???


« předchozí

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19

následující »